Lago di Garda 2005

Z našeho kempu jsme vyrazili podél vody cyklostezkou Ke stanici lanovky na Monte Baldo. Uličkou ke kostelu s.Antonína od něj stoupáme stále slušným kopečkem uličkami Malcesine až k silnici vedoucí do mezistanice lanovky. Na výrazné křižovatce nerazíme na turistickou trasu č.1. Po ní výrazným stoupáním (na řadu přichází poprvé večerníček), částečně po šotolině a částečně po dlážděném cestě, je mokrá a klouže, vyjíždíme z městečka. Rychle nabíráme výšku. Místy je cesta vybetonovaná, jenomže na mokrém čerstvě napadaném listí kloužou všechny gumy. Dost se tlačí. Nálada výrazně klesá. Při výjezdu z lesa musíme projít vrátky v oplocení a rázem se ocitneme u chaty M.ga. Fiabio.( 740 m .n m.) První odpočinková přestávka. Jistič všechny přesvědčuje, že už jsme na hoře, ale nebyli. Naštěstí stoupání už není stojka a navíc už není ani tak dlouhý. Po jednom kilometru od M.ga. Fiabia jsme na nejvyšším bodě dne ( 880 m .n m.) Stále po jedničce už mírně klesáme až ke kostelíku S.S.Beningo e Caro ( 834 m . n m.) Odtud už budeme klesat a klesat. Žádná procházka, ale pěknej triálek. Překvapený byli úplně všichni a trvalo dost dlouho než se skoro všichni postupně odvážili na bajk sednout a spustit se střemhlav dolů. Žádnej, moc velkej odpočinek. Po cestě míjíme kapličku Capitello della Merla ( 533 m . n m.). Za chvilku jsme ve vesničce Cassone. Tady Norbi už podruhé lepí a není to ten den naposled. Z Cassone už pohodlně podél jezera po cestičce 4 km do Malcesine a do kempu.

Na první den slušné rozjetí. K překvapení všech jsme zjistili, že ne všechny značené cesty jsou jetelné a že sjezd není nic odpočinkového.

Ráno žádné velké vyspávání nebylo a ani počasí se netvářilo moc přívětivě. Ale po snídani jsme vyrazili sutana do Rivy. Po kratším hledáním místa na parkování jsme nechali auta v ulici před benzínkou. Přes Rivu jsme vyjeli směrem k tunelu do Limone. Před tunelem ale odbočíme na starou silnici, která už se jako silnice tváři pouze v tunelech. Pomatu stoupáme nad jezero a rychle se kocháme. Po 4 kilometrech máme nastoupáno 180 m a na první výrazné křižovatce jedeme doprava po staré asfaltce do krásných serpentýn k tunelu který končí u hlavní silnice z Rivy do Moliny. Naštěstí po ní jedeme je chvíli a odbočujeme doleva do Pré. Na hlavní zase najedeme před Molinou. A po ní až k jezeru Lago di Ledro. ( 640 m . n m.) U jezera máme za sebou 10 km a nastoupáno 590 m . V autobusové budce máme první svačinovou rumovou zastávku.

Ráno byl budíček v osm s tím, že vyjedeme v devět. Pochopitelně vstávání nic moc. Vyjeli jsme v půl devátý. Přes Torbole a Rivu do Limone sui Garda ( 66 m .n m.) . Zase byl problém najít prázdné parkoviště navíc jich v Limone moc není. Nakonec jsme zaparkovali ve dvoře u místního obchoďáčku. V půl jedenáctý jsme vyrazili. Už začátek byl na zahřátí jako dělanej. Z Limone po silnici do Vesia je to 7,5 kilometrů a nastoupáno máme už 560 m . Z Vesia je to až na křižovatku k S. Michele o poznání menší stoupání. Na téhle křižovatce nadlouho opouštíme asfaltku a odbočujeme doprava po stěrkovce k S.Michele kam je to téměř po rovině a nebo s kopečka. Přesto, že je docela slušný počasí všichni jsme kropenatý od bahýnka z louží. Bylo to jediné místo, kde se dal zaflákat bajk, tak jsme ho zaflákali. V S.Michele ( 605 m .n m.) u přehrady máme za sebou 12,5 km .

Poslední den měl být už jenom odpočinkovým. Ale zase až tak nebyl. Vstávali jsme v sedm hodin. A v okleštěné sestavě jsme ve tři čtvrtě na devět jeli lanovkou na monte Baldo ( 1763 m .n m.). Zaplatili jsme 15 Euro a fofrem jsme vystoupali o slušnejch 1700 metrů vejš. Rázem jsme byli nad mraky. Pár nezbytných fotek a vyrazili jsme po asfaltce k chatě Graziani.