Kokosí šwihy 2016

Od CéBéčka a ve cvou. Po Vánocích a před Silvestrem, všichni jsou někde. Takže ten druhej byl Martin. Vyrazili jsme ani né tak na jih, ale na východ. Cílem byl kopec Vršíček, kde kupodivu nebyl osvětlenel kostelík. Přes Litohlavy kde byla osvětlená kaple do Rokycan. Kde jsme popřáli Janě do novýho ruku a pod Čilinou přes Tymákov do Letkova na Pohodu, kde pohoda nebyla protože měli zavřeno. Takže se tentokrát muselo obejít bez posledního piva.

Od Vošahla a ve třech. Něco krátkýho. Původně to mělo bát něco na Krkavec, ale když jsme jeli po několikáté po stejné cestě u Zruče a já to nepoznal v té tmě, nakonec z toho byl aeropark pana Tarantíka. Takže motali jsme se vlastně kolem rybníků do Zruče a nakonec jsme skončili v hospodě U Potravin.

Už podruhý se nám podařilo předčít Áčko. A to jsme jen Céčko. Sice, nebylo to o vzdálenosti nebo mrazu, ale co do počtu účastníků Céčko suvereně vyhrálo. A to jsem moc rád. Tak jeli jsme od CéBéčka do Hradiště a Radodybyčic. Někudy přes Robčice na Vysokou. Kudy fakt nevím. Jih neznám za světla natož večer. Na Vysokej nás Martin zavedl na trailík, kterej je podle mně, a já tedy nejsem žádné měřítko, je dost těžkej za světla. Ale při baterkách byl moc parádní. Takže dolů přes Štěnovice kolem Valíku do hospody U Matasů v Černicích. Zase servírka nechtěla ven nahoře bez. Ale vevnitř zase taky nahoře bez nebyla.

Trhli jsme Áčko, jelo nás víc. Konečně to vypdalo na sníh. Jenomže ten byl jenom ve městě a k tomu jen ve středu. Za městem zase nic. Jenom mráz. Takže jsme vyrazili. Nad ZOO do Radčic kolem kapličky do Malesic. Po silnici do Vlkýše a dolů do Kůští. Přes Touškov do Bděněvsi. Kousek podél Mže pod most u Plešnic. Přes silnici do Myslinky a pěkně lesem do Tlučnej a Vejprnic. Zase lesem do Plzně. Nakonec jsme skončili na Potravinách. Chtěli jsme sedět venku, ale obsluha, že prej na zasněženejch lavičkách a stolech neobsluhuje. Tak jsme museli dovnitř. Škoda, tak pěkně venku bylo.

Od CéBéčka. Honza připravil trasu, že se podíváme na Kotel. Tak jo. Zase jsme jeli někudy kudy potmě nevím. Nejel jsem tam za světla natož potmě. Takže do Koterova do Letkova přes letiště do Tymákova. Pod Čilinou na hraně Rokycan na Kotel. Byla tam docela zima a nahoře foukalo. Nicméně vylezli jsme si tam. Zpátky přes Lhůtu Pohodnice do Starýho Plzence pod Radyní do Černic. Klasicky k Matasům. Chtěli jsme sedět venku, ale obsluha tvrdila, že venku nahoře bez neobsluhuje. Tak jsme šli dovnitř. Ale nahoře bez taky nebyla. Tak příště.

Od Vošahla a dost slušná účast. Je tma tak není na co čekat. Kolem stadionu a k místu kde se vynoří krtek. Nahoru na Chlum dolů k trati a podél ní přes hájovnu do Chrástu. V Nové Huti přes most a zase nahoru k Čertovu kamenu Tam tradičně jedna společná fotka. Dál k Dolnímu Kokotskému rybníku. Kolem něj a dolů po uklouzanejch kořenech do Klabavy. Z ní do Ejpovic a přes Pohodnici do Letkova na Pohodu. To proto protože to prostě byla celý pohoda.

Od CéBéčka. Kdo jinej mohl v tom počasí přijet. Martin. A taky on rozhodl, že se pojedeme podívat do Kyšic na krtka. Nakonec vidět nebyl protože byl už v díře. A tak jsme vyjeli. Přes Koterov na popílkárnu tunelem pod dálničním přivaděčem do Červenýho Hrádku a Dýšiný. Polem ke krtkovi. Zpátky do Dýšiný a Kyšic. Lesem přes Pohodnici do Letkova do Pohody. Zase to bylo, jak jinak s Martinem v pohodě.

Na Nočním rejsu se kluci dohodli, že se bude jezdit tma netma. A taky že jo. U Vošahla se sešla úderná trojka. Ten co to vymyslel, Honza ten co nemůže chybět Martin a já jsem se přifařil. Byla to jen krátká projížďka opravdu je už v pět tma. Takže. Z náměstí kolem stadionu přes lávku na Roudnou nad ZOO. Do Radčic a přes Kyjov na Chotíkov. Ke spalovně. Přes Kůští do Čemín. Tam jsem zjistil, že jsem u spalovny nechal baťůžek. Tak zpátky a byl tam. Od spalovny přes pole do Malesic a podél Mže do Křimic a Na potraviny. Jednoduchý.

Céčko podle mne letos naposledy. Od CéBéčka. Nikam daleko, fakt je brzo tma. Takže jsme se motali kolem Plzně. Nenechali jsme si ujít Pytel a vyhlídku no spíš vrchol Jandovi skály Na Pohodnici. Hodně příjemný zakončení bylo v Letkově v Pohodě, kde byla nadmíru příjemná servirka. Pohodová.

No na to, že středeění šwihy už skončily se nás sešlo docela dost. A to je dobře. Nebylo na co čekat tma je za patama. Kolem stadionu přes lávku nade Mží. Na silnici a těsně pod Mikulkou. Kolem Boleváku ke Košináři. Lesem do kopce do Zruče k letadlům. Dolů do Třemošné a pod Krkavec. Kolem Globusu na Potraviny. A je tma.

Důstojné rozloučení obstaral Martin. Nazval bych to Štěnovice a kolíbka stokrát jinak. Takže je to jasný. Od CéBéčka přes Valík do Štěnovic na lomy. Tam jsme v lese objeli skoro všechny lesní cestičky, někdy to tedy byla i necesta. No Martin. A zpátky zase přes Valík do Černic k Matasům.

Letos jsem to ještě v tomhle směru nejel, tak teď. Naprostá klasika. Od Vošahla přes Chlum a Bukovec Stezkou smrti k Dolanskýmu mostu. A zpátky po žluté t.c. zase podél Mže zpátky do Plzně. Tma je fakt hodně brzo a nakonec nás vehnala do příjemně zatopené hospody u Šídlováku.

Od Vošahla. Klasicky nad ZOO. Na Krkavec pěkně zezadu po zelené t.c. Z Krkavce kus po modré t.c. a ke kolejím. Podél nich do Horní Břízy. Polena a lesem kolem rybníku Hamr do Trnové. Tady trochu bloudění a potom polem, kde si David jen tak píchnul a navíc se dost stmívalo do Žilova. Od tud přes pole do Ledců. Po zelené t.c. pod Krkavec. Přes lomy kolem Globusu na Potraviny. Krátkej šwih a přesto brzo tma.

Od CéBéčka. A hned na začátek radostná zpráva. Student agency se naztratil. Jen měl nějaké výmluvy o nemoci, nebo co to bylo. Po měsíci přijel Úžasňák a hlavně proto aby se pochlubil jakou barvu laku na nehty má dceruška Verča. Nepřijel traser jižních cest, tak to zůstalo na Martinovi, který tentokrát přijel. A hned se pokusil zavést nějaké Áčkovské manýry. Nakonec rozhodl a správně, cíl byl Čert a Káča. Takže. Přes Černice kolem Valíku do Štěnovic. Podél Úhlavy do Snopošova. Přes Dolní Lukavici do Kucín, Radkovic a Zelené. Potom jsme objeli skoro celou Lužanskou horu, aby nám Céčkařům Martin ukázal co Áčkaři normálně jezdí. My skoro všichni jsme ten kopec vytlačili. A byli jsme u Čerta a Káči. A protože už se dost smrákalo zpátky to bylo kritérium přes Příchovice, Přeštice, Dolní Lukavici. Z Předenic po červené t.c. Která v té tmě vyloženě svítila. Nakonec jsme skončili v Černicích U Matasů. Cestou jsme opět ztratili Studenta agency. Ten má štěstí. Štěstí jo protože nás U Matasů našel.

Od Vošahla. Na náměstí byli všichni trochu rozpačitý. Jadnak, zase napřijel Student agency, jestli stále bloudí, musí bejt dost hubenej, už jsou to tři neděle co se ztratil. Další věc ze které šel strach, nepřijel Martin. Nakonec se všichni dohodli, že to Martin vzdal protože prostě nemá výkonostně na Céčko. Hned byli všichni tak trochu pyšný. Tak tentokrát to bylo na střed Evropy. Kolem rybníků do Třemošné. Podél Třemošenského potoka a dál přes brod do Hromnice. Přes Chotinou na střed Evropy. Ze středu pořád z kopce přes Nynice, až k přívozu do Darové. Kolem golfového hřiště a kupodivu se tu trať nijak nenarovnala, pořád tu jsou ty kopce. Přes Korečnický mlýn ke Spálenému mlýnu. Nahoru do Telína a přes Radnický most do Chrástu a k Dolanskýmu mostu. Podél Berounky Stezkou smrti do Plzně. Nakonec jsme skončili u Rocha.

Doplnění: Matrin je. Jen ho skolila, prý, nějaká rýmička. Tak si dovedete představit co to bylo za rýmičku, když skolila i Martina.

Od CéBčka tak pro mně zase novinka. Zase nebyl Student agency, všichni jen doufali, že už čtrnáct dní nebloudí. Trasa naprosto parádní, pravda někde už jsem byl, ale určitě to byla paráda. cestu vedl Šéďa tak to opravdu na jih. Takže kolem Valíku do Štěnovic a Čižic do Prusin. Přes Netunice k Hadovce. Na Čertovo břemeno do Drahkova na Kopaniny. Do Letin. tady si každý dal červenou malinovku protože cyklista nic jinýho nemůže. z Letin na rozhlednu Kožich. Potom už jen přes Střížovi, Chouzovy, Štěnovický Borek do Černic na večeři. Jak jinak.

Jelo se od Vošahla. Za těch šest roků co jezdíme jsme tohle nejeli hodně dlouho. Klasicky kolem ZOO Globusu na Krkavec. V tom horku, dobrá. Dolů po modré a k trati. Přes ní do Horní Břízy. Pískovnou vlastně až k zelené t.c. Potom už to bylo pořád po zelené T.C až do Plzně. Přes Krašovice, kde Martin zkoušel lávku nad rybníkem. Do Kokořova a Ledců. Nahoru ke Krkavci, kterej jsme už vynechali. Zpátky kolem Globusu a ZOO. Nakonec jsme skončili na Potravinách. Všichni hledali Studenta agency, že nejel, tak snad jsme ho minule nesetřásli tak blbě, že pořád hledá cestu domů ještě po týdnu.

Jelo se od CéBéčka a bylo nás zase příjemně a dojeli jsme až do Ameriky. Takže. Do Hradiště a přes Radobyčice pod Vysokou. Do Hradčan kde jsem se v kukuřičným poli stratil. Přes Dolní Lukavici do Dnešic do vesternového městečka Halter Valley. Na Křížový vrch. Tam jsme se na kameni nabyli. Do Mantova, Losiné a Vstiš do Dobřan. Od tud klasika. Pod Dálniční most a přes kopec lesem do Litic a Radobyčic. Skončili jsme v hospodě U Matasů. Moc pěkný to bylo.

Fakt to vypadalo, tedy to počasí, hrozivě. Vlastně taková normální letní středa. Nicméně kluci z Radyněbiku tentokrát nepřišel ani jeden. Takže šwih opravdu na krásu. Motali jsme se pořád kousek od Plzně co kdyby náhodou. Takže. Z náměstí přes Olympiský park Nad ZOO, trasu Nočního rejsu do Radčic. Tam už začalo hodně pršet, tak jsme se schovali pod stromy. Přes Malesickou skálu do malesic a do Chotíkova. Na Krkavec. Tam jsme čekali než dva lidi vymění píchlé duše. A když jsme docela vypmrzli jeli jsme rovnou kolem rybníků ke sv. Rochovi.

Od CéBéčka na Kotel. Šéďa nejel tak to bylo na Martinovi. Takže zase po rovinách. Takže do Koterova a po louce do Starého Plzence. Za Plzencem na louku se senem. Tady nto zapích Honza. Raději urval senem přehazovačku, aby nemusel s námi dál. Taky způsob. Z Plzence do Sedlce a přes Lhůtu po rovině na Kotel. Z Kotle už né po rovině dolů do Rokycan a zase po rovině na Čilinu. Tam se Honzovi podařilo na několikrát prorazit duši a už nebyl čas na nějaké prohlídky. Rovnou jsme jeli do Letin na Pohodu. Za skoro tmy domů.

Konečně jsme se dočkali. Jednak přijel martin z dovolené a jednak celou dobu pršelo. Né zase až tak moc, ale pršelo. Kupodivu to nikomu nevadilo. takže. Kolem stadionu na Prior. Přes Mži kolem tunelu do Zábělý. Stezkou smrti podél Mže přes tábořiště u Dolanského mostu do Chrástu. Do Nové Hutě na Čertovu skálu ke Kokotským rybníkům. Skrz Klabavu kolem přehrady do Kyšic, Červeného Hrádku do Újezda. Ani pivo nebylo jedinej kdo byl pro byl Martin. Nějak bez odezvy. Sice pršelo, zato bylo to vlastně celý po absolutní rovině. (pro někoho)

Opravdu krátký to tentokrát bylo i když na jih. Byl svátek tak jsme se sice sešli dokonce přijeli dva úplně nový. Trochu jsme přemejšleli, že když na jih tak na jih. Moc jsme to překombinovali a nakonec v tom bylo hodně silnice. Ale sešli jsme se. Takže. Od CéBéčka do Koterova loukou do Starého Plzence. Dlouho přes Plzenec po schodech na Radyni. Dolů po červené t.c. na silnici po které jsme jeli až, přes Štěnovický Borek do Čižic. Tam už lesem na Vysokou a po zelené t.c. do Štěnovic. Přes Valík a Radobyčice do Hradiště k Pechtům.

Sice jsem sliboval do 40 kilometrů nakonec to bylo jen kousek přes. Konečně zase s nami jela holka. Lůca. Je to takový pěkný, když jede holka. Vyrazili jsme od Vošahla nad ZOO a přímo na kopec Sylván. Kolem Globusu a na Krkavec. Po m.t.c. dolů. Přes vyhlídku U Záluží ke kolejím. Lesama jsme se trochu motali do Horní Břízy. Lesama do Žichlic a k Drahotínskému rybníku. Do Druztové na pivo k Radoušovi. No a k večeru domů do Plzně.

Hned na začátku musím říct tentokrát kvůli nám (mně) nemusel vzlítnout vrtulník. Poprvé jsem se byl podívat tam, kde jsem před rokem skončil. Když jsem to viděl, musím říct, že jsem rád, že s klukama můžu vůbec jezdit.
Mimořádně od Vošahla podél Mže až do Malesic. Nahodu do Dolního Vlkýše přes Komberk do Touškova. Zase podél Mže až pod přehradu. Přes most a do Hracholusek. Do Rájové a k přehradě k Rybárně. Ke Pňovanskýmu nádraží a když už jsme byli na nádraží skočili jsme se podívat k Pňovanskýmu mostu. Od nádraží na Beraní dvůr a Chotěšovičky. Potom jsme si zajeli, díky mě do Úlice. moc hezký. Vrátili jsme se na cestu do Doubravy a Myslinku. Potom už přes Tlučnou a Vejprnice lesem do Plzně.

Od Vošahla a šešlo se nás docela dost. někdo vyjížděl úterní vyjížďku a někdo přijel letos poprvé. Asi proto, že Céčko jezdí na pohodu. Takže z náměstí kolem stadionu na Prior. Dulů ke Mži a přes lávku k Ejpovickému krtkovi. Pod Chlumem do Bukovce a po červené do Ejpovic. Z Ejpovic na vodácké tábořiště. Přes Dolanský most a přes kopec k Drahotínskému rybníku. Přes Zruč lesem ke Kameňáku pod Krkavec. Nahoru jsme nejeli a zámířili jsme ke Globusu a nad ZOO na Potraviny.

Šéďa slíbyl krátkej a krátkej i byl. Skoro po rovině jen Radyně a Maršál v tom byl. I když počasí vypadalo opravdu hrozivě, ale kvůli a nejen kvůli Martinovi to byla povinost. Ta neuvěřitelná legenda a možná je to jen mimozemšťan pochopitelně přijel skoro z loudání. U CéBéčka byl překvapivě i Šéďa a potom se k nám přidal ještě Vašek. Tak jsme jeli. Kolem Hradiště do Černic. Přes dálnici na Radyni. Dolů do Sedlce a Sedleckou skálu a na Maršál. Přes Lhůtu Tymákov. Skončili jsme na Pohodě v Letkově.

Fakt to bylo na krásu. Všichni ci přijeli na náměstí, přijeli s tím, že tam budou sami, mělo pršet. Ale nebyli, sešlo se nás pět. tak jsme jeli. Kolem rybníků do Sence. Potom jsem dlouho nevěděl, kde vlasně jsem. najednou jsme dojeli na levý břeh Berounky před Druztovou. Tam jsem zase kousek věděl kde jsem. Nicméně za Druztovou jsme vjeli do docela vysokýho obilí. Moc pěkný to bylo. Ale dojeli jsme na cestu která vede do Žichlic. Tam proti Třemošenskýmu potoku do Třemošné a podél kolejí do Plzně. Nakonec jsme skončili u sv. Rocha. Krásný počasí bylo celou cestu.

Šéďa slíbyl krátkej šwih tak krátkej byl. Všichní jeli na pohodu a na krásu jen já jel na plech. :-). U CéBéčka se náš sešlo příjemných šest. Vedl Šéďa a tak se jelo na jih. Pro mně absolutně kouzelnej a neznámej jih. Od CéBéčka do Hradiště Radobyčic a Útušic, kde se nám stratili Martinové. Na Vysokou a dolů do Snopoušov. Přes Vodokrty do Netunic a ke kostelu v Prusinách. Potom už jenom přes Štěnovický Borek a skončili jsme u matasů v Černicích.

Slíbil jsem krátkej šwih a nebyl. Musím se omluvit, ale přetáhli jsme o tři kilometry. Jel jsem tak kudy. Z náměstí nad ZOO a do Radčic. Ke kapličce a do kopce na klasické pole před Chotíkovem. Z Chotíkova mezi žlutejma květama a kolem spalovny do Kůští a Čemín. Přes kopec do Újezda a dolů k Mži. Podél řeky do Touškova. Z Touškova do Kumberka a lesem po poli do Dolního Vlkýše a Malesic. zase přes kopec do Radčic a polema do Potravin.

Slíbil jsem krátkej šwih a byl. Poprvé jsme se letos podívali na Krkavec. Od záčátku. Na náměstí mě potěšilo, že všichni minulý týden přežili a dokonce vyjeli s námi. Z náměstí nad ZOO přes Sylván a dolů do Radčic. Přes něj ke kapličce a podél pole na Malesice. Nad Malesicema lesem k Malesické skále a do Chotíkova. Nahoru na Krkavec. Dolů po modrej a přes lomy na silnici a k trati. Podél ní kousek a do Záluží a Třemošnej. Potom už podél rybníků a skončili jsme u sv.rocha.

Začalo to úplně krásně. Martin se u CéBéčka pochlubil novým kolem přijela po čase holka a vůbec včechno vypadalo normálně. Vyrazili jsme přes Černice Do Štěnovic a podél řeky Úslavy do Čižic a dál podél řeky. Nakonec bylo jasný, že původní cíl Čert a Káča je iluzorní záležitost. Tak jsme vyrazili na Vysokou. Tam už bylo hodně zataženo. Pod Vysokou před Štěnovicema začalo peklo. Čert byl. Kolem Štěnovic už jsme jeli za slušnýho krupobití. A nad Valíkem fakt blesky byly hodně blízko. Neměl jsem na sobě suchou nit. No když i Martinovi se to zdálo drsný, tak to drsný fakt muselo být. Naštěstí jsme to všichni přežili.

Naprostá klasika. Na Buben. Takže z náměstí k Jističovi, kterej se musel dooblíct. K Bambálovu pod mostem do lesa. Podél trati více méně. Na Vejprnice a zkratkou do Tlučné. Přes kopec do Myslinky. Na Buben. Krásnou pěšinkou nad Mží do Bděněvsi a do Touškova. Po silnici do Malesic a zase podél Mže do Křimic. Loukama k potravinám. Tady byl tradičně konec.

Od Vošahla, kde hned Martin vyměňoval duši, kolem Boleváku. U Senečáku do lesa a i do kopce. Trochu jsme se motali po lesích a vyjeli jsme v Seneci. Kolem Tarantíka a přes kopec do Třemošné. Kousek podél trati co vede do Horní Břízy. No apotom už nahoru na Krkavec. Z Krkavce kolem Globusu a ZOO do Potravin.